20. 3. 2012
Nový obsah ve staronovém balení aneb průvodce po Brně se dočkal aktualizace a rozšíření. Pilně do něj zanáším nejenom chyby a šotkovské překlepy, ale hlavně novinky a pozoruhodná místa, která byste neměli minout, například Moravskou vesničku, Muzeum loutek, podzemí či kostnici. Nové vydání najdete v brněnských informačních centrech v květnu 2012.

1. 3. 2012
Po téměř šesti letech (!!!) jsem konečně odevzdala rukopis knížky o odporných obludách a tajuplných místech. Kdo mě bude strašit teď, když jsem se té nejstrašidelnější zakázky konečně zbavila?

27. 12. 2011
Po dvou knížkách o Pištovi je na světě další dílko pro děti: Proč Vikingové nemají rohy. Napsala jsem ji pro nakladatelství B4U Publishing a vydalo ji nakladatelství Mladá fronta. Takové malé potvrzení, že pachatel se vrací na místo činu (…aneb po letech zase šup na začátek své novinářské kariéry do Sedmičky pionýrů :o)

10. 11. 2011
V knížce Drž hubu a pádluj!, jejíž vydání úspěšně završilo první ročník vodácké literární soutěže Kenyho volej, je zařazena i moje povídka Teče tudy řeka. O knížce se dozvíte víc tady a povídku, jejíž název jsem si vypůjčila z filmu Roberta Redforda River Runs Through It, najdete například zde.

1. 11. 2011
Fajn tip pro všechny, kdo chtějí mít zajímavé tipy pro rodinné výlety pěkně na očích celý rok. Kalendáře jsou v prodeji od září a vydalo je nakladatelství PRESCO GROUP. A pozor, příští rok bude pokračování! Více se dočtete tady.

20. 10. 2011
Od roku 2006, kdy vyšla první jihočeská KAMka, je v jižních Čechách leccos jinak – a z toho vychází i nové doplněné vydání. Najdete tu nejenom spousty novinek, které před několika lety neexistovaly, ale také otvírací doby, ceny a aktuální kontakty. Více se dočtete tady.

28. 7. 2011
Tato kniha je mým třetím titulem, vydaným ve spolupráci s agenturou CzechTourism. Najdete v ní ty nejlepší výletní cíle a aktivity v tuzemsku, o jejichž atraktivnosti hlasovali přímo návštěvníci portálu Kudy z nudy. Více se dočtete tady.

17. 7. 2011
Noční můrou autorů všech cestopisů jsou aktualizace starších knih. Zlomyslní provozovatelé nedělají nic jiného, než že mění telefony, e-maily a weby, takže když nová knížka vyjede z tiskárny, zaručeně už je v ní něco špatně. Letní novinkou je proto čtvrté aktualizované vydání publikace KAM v Praze a třetí aktualizované vydání KAM na jižní Moravě.

17. 2. 2011
Pro rok 2011 jsem upsala pracky nikoliv ďáblu, ale portálu Kudy z nudy. První článek si můžete přečíst třeba tady tady.

31. 1. 2011
Zimní spánek se ani letos nekoná, naopak připravuju nové tituly - další knížku pro portál Kudy z nudy a dlouho očekávané Výlety s dětmi v kočárcích (naštěstí píší jiní, já jen dohlížím a varovně štěkám). Další projekty číhají za rohem!

26. 11. 2010
Druhá knížka pro portál Kudy z nudy přináší 215 tipů na rodinné výlety po celé České republice. Přehled všech nejtrendy rodinných turistických atraktivit je k dostání ve všech dobrých knihkupectvích.
Více zde...

10. 11. 2010
Coby autorku Výletů s dětmi po Slovensku a Česku mě knihkupectví Panta Rhei pozvalo na knižní veletrh Biblioteka 2010 v Bratislavě. Beseda se uskutečnila ve čtvrtek 4. 11. 2010 a já tímto děkuji překladatelce Vierce Večeřové, která mou knížku Výlety na Slovensko s dětmi i bez nich přeložila do slovenštiny a já ji za trest vzala na veletrh i na podium s sebou :o)

8. 11. 2010
Pracovně velmi nabitý podzim přinese úrodu v zimě. Těšit se můžete například na novou knížku Rodinné výlety Kudy z nudy, slovenské vydání Výletů s dětmi po Česku a několik aktualizovaných vydání starších publikací včetně katalogu vinařské turistiky Krajem vína.

8. 11. 2010
Rozkvetla nám patchworková zahrádka – přijďte se kochat dekami, přehozy a dalšími výrobky kamarádky Draculei!

5. 8. 2010
Na portálu Proženy.cz vás v srpnu pozvu do bludišť a labyrintů kolem zámku Loučeň, projedeme se Kolínskou řepařskou drážkou, nahlédneme do zákulisí elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách a nakonec se kolem Pekla vypravíme do nového železničního muzea v Rokytnici v Orlických horách.

5. 8. 2010
Kam za vlaky a vláčky – tuhle knížku jsem "jenom" ilustrovala, ale musím jí udělat reklamu. Jednak ji napsal kamarád a hlavně protřelý železničářský fanda Milan Plch, za druhé se mu moc povedla a do třetice většina míst, o kterých se v ní píše, fakt stojí za vidění. Pokud znáte další kousky z edice KAM, milujete mašinky anebo máte mezi přáteli a blízkými nějakého železničního nadšence, neváhejte – je to skvělý tip na dárek!

4. 8. 2010
Knížky Výlety s dětmi i Kudy z nudy koupíte od konce června i v trafikách, a to v brožované vazbě za zvýhodněnou cenu 149 Kč!

V pokrčování tipů na rodinné výlety vás pozvu do pevnosti Josefov a jednoho báječného železničního muzea v Jaroměři, do znojemského podzemí, v pohádkovém Jičíně budeme pátrat po stopách loupežníka Rumcajse, navštívíme tajuplné lomy na Americe a přírodní rezervaci Kladská u Mariánských Lázní, a nakonec se vydáme za valašskými strašidly do Valašského Meziříčí. První výlet najdete tady.

Pokud chystáte dovolenou / výlet / úprk / vpád a podobně na Slovensko, bude se vám hodit knížka, která vyšla v nakladatelství Computer Press v edici KAM. Jako obvykle v ní kromě osvědčených turistických cílů najdete řadu míst, o kterých se zas tak moc neví a přitom by byla škoda je nevidět. A co víc, publikace vychází v české i slovenské jazykové verzi!
Více zde...

Seriál tipů na rodinné výlety pokračuje v zábavním parku v Nepomuku a u originální sochy kamenné báby, cestováním s kocourkem Mikešem po Ladově kraji, pozvu vás do pravěké krajiny v přírodní rezervaci Soos (dojde i na dinosaury!) a nakonec vám poradím co dělat, pokud se vypravíte do Národního technického muzea v Praze a kvůli dlouhodobé rekonstrukci zůstanete stát před zavřenými dveřmi. První výlet z červnové série najdete tady.

V dalších dílech seriálu rodinných výletů vás pozvu do dvou báječných muzeí v Benátkách nad Jizerou, podíváme se za strašidly na hrad Rabí, za poustevníkem a skalními vyhlídkami na hrad Sloup a nakonec se budeme společně bát ve strašidelném zámku Draxmoor v Dolní Rožínce. První z výletů najdete tady.

Od MF DNES jsem dostala milý velikonoční dárek – 6. dubna mě zvěčnili ve sloupku na šesté stránce časopisu Ona Dnes. Moje knížky prý usnadňuji práci rodičům věčně nespokojených dětí a jsou jim skvělou inspirací při cestování.

Koncem března vyšla nová knížka, plná skvělých (a občas i snadno proveditelných) receptů na rozmanité české národní a regionální pochoutky (pro vaše uklidnění: ty jsem nespáchala), úžasných fotografií (ani ty ne, bohužel) a taky drbů, zajímavostí a pikanterií o starých kuchařských knihách, zajímavých místech, kulinářských pokusech a dalších špecích (ano, za ty můžu já). Kdyby ji vytiskli na jedlý papír, byla by to zkrátka knížka k sežrání.
Více zde...

Na webu Proženy.cz dál pokračuje můj seriál tipů na výlety s dětmi. V dubnu se podíváme k Čertovým hlavám na Mělnicku, prozkoumáme Vlčí jámy u Horní Blatné, Ježíškovu cestu u Božího Daru a vypravíme se do skanzenu na Veselý Kopec. Hned první výlet z dubnové série vás zavede na opravdu úžasné místo, plné skřítků, čertů a čarodějnic, na Staré Hrady u Libáně – stačí kliknout sem.

Člověk má prý zkusit všechno, a tak jsem si pro letošní turistickou sezonu střihla seriál rodinných výletních tipů na jednom z hojně navštěvovaných webových portálů. V březnu vás pozvu do Štramberka a Kopřivnice, do plzeňské Techmanie, na jindřichohradecké úzkokolejky a mezi tajuplné věže Adršpašského skalního města.
Nahlédněte zde...

Knížka, která vyšla v tradičním obalu edice KAM v nakladatelství Computer Press, je výsledkem dlouhodobé autorské spolupráce s agenturou CzechTourism a portálem Kudy z nudy.
Více zde...

V srpnu 2009 vydal Magistrát města Brna nového průvodce. Do textů jsem zahrnula všechno, co o tomhle „svém“ (po rodné Praze druhém „svém“) městě vím – historii, drby, pověsti, pikanterie, osobnosti, možnosti trávení volného času a spousty dalších zajímavostí.
Více zde...

Když jsem se nechala od Šklíby vylákat na patchworkový kurz do Zahrádek, moc jsem netušila, co mě vlastně čeká. O patchworku jsem sice už slyšela, občas jsem narazila na nějaký návod v časopisech, ale jinak to pro mě byla neprobádaná krajina. Na kurz jsme si měly přivést vlastní stroj, a tak jsem si zabalila ten svůj a vyrazila na vlak. Cestou jsem zjistila, že jsem doma zapomněla velmi důležitý komponent – totiž šňůru, a tak jsme se dělily o Šklíbin malý cestovní stroječek. Ale jinak byl kurz povedený, paní Fáberová velmi trpělivá a nám se podařilo za víkend ušít svůj první kousek. Dodnes je ozdobou mé židle v práci.



V Praze jsem poté našla malý obchůdek, kde se potkávaly dámy se stejným postižením (patchworkářky se nutně stávají sběratelkami látek) a kde také ty nejzkušenější pořádaly kurzy. Tak jsem se dostala přímo do středu pražského patchworkového dění a přihlížela, jak se zakládal Český patchworkový klub. Přihlásila jsem se do kurzu pro začátečníky, který vedla Květa Sudová, jedna z trpělivých žen, které se nás nešikovné snaží naučit základy tohoto užitého umění. Vznikla moje první deka, která stále ještě není hotová – a není jediná. Naopak jednou z dokončených dek jsou žlutočervené hvězdy, ušité podle návodů, které jednou za měsíc zveřejňoval můj oblíbený obchůdek v rámci soutěže. Samozřejmě jsem nestihla deku došít v zadaném termínu, ale přesto deka zdobí křeslo mojí babičky. A to je smyslem snažení – těší mě, když jsou moje výtvory v používání a dělají někomu radost.



Jednu ze svých dek jsem si ponechala, protože jsem prací na ní strávila tolik času, že ji prostě nikomu už dát nedokážu. Je totiž celá ručně prošívaná a je v ní zašito plno vzpomínek. Navíc je sice na pohled pěkná, ale je na ní spousta nedokonalostí... Zrovna když se mi zalíbil tento vzor zvaný flik-flak, předala mi babička svoje zásoby látek nastřádané za dlouhá léta šití pro celou rodinu. Vhodná příležitost pro využití menších kusů různobarevných látek – deka se začíná šít z deseticentimetrových čtverců. Tehdy jsem udělala zásadní chybu, která mi dost podstatně zkomplikovala práci. Ve zbytcích byly látky různých druhů, nejen klasická bavlna, ze které se běžně patchwork šije. Tak jsem zjistila, že fáčovina má téměř neomezenou rozpínavost, hlavně když jí pomůžu žehličkou... že viskóza je prevít a z ustřiženého čtverce se vzápětí zformuje lichoběžník... že starý kvalitní sypek sice krásně drží tvar, ale nejde ručně prošívat... K výrobě této deky se náhodou nachomýtl jeden z mých kamarádů a nechal si vysvětlit technologický postup. Chvilku na mě nechápavě zíral, a pak pronesl památnou větu: Hele, já bych pochopil to, že rozstříháš látku na kousky, a pak je zase sešiješ k sobě. Ale že to pak zase rozstříháš a zase sešiješ – to už mi hlava nebere...



Další technika, která mě zaujala, byly tzv. magické dlaždice, o kterých jsem se během našich patchworkových telefonátů Praha-Brno zmínila i Šklíbě. Následoval kurz u její kamarádky na Vysočině a výtvor z toho kurzu dostala máma a hrají si na ní synovec s neteří.



Dlouho jsem švagrové slibovala dětskou deku, ale nějak se mi pořád nedařilo něco kloudného vymyslet, takže jsem nakonec ušila další deku touhle technikou. Prý má čestné místo v obýváku na křesle :)



Zajímavý mi přišel i takzvaný watercolor, který se používá většinou na menší výrobky, takže jsem navštívila další kurz mé oblíbené lektorky Květy Sudové. Vznikl z toho červený polštářek, který má máma v obýváku na křesle a který marně čeká na svého modrého bratra (stále ve výrobě).



Pro využití opravdu malých kousků je zase vhodná technika šití na papír, kterou jsem si také vyzkoušela nejdříve pro akci pořádanou českými patchworkářkami ve spolupráci s jedním americkým klubem. Každá ušila čtverec daných rozměrů s hlavní barvou růžovou, ty se pak následně odeslaly do USA, kde je dámy sešily do dek a vydražily – výtěžek věnovaly na charitativní účely.



Stejnou technikou, tedy šitím na papír, jsem vytvořila sváteční malý ubrus a darovala ho mámě. Bohužel se mi v jednom místě viditelně nesešel vzor, což mámu ponouká na toto místo vždy něco postavit a chybu tak zakrýt s komentářem, že se na to nemůže koukat :) Jinak se ale všem ubrus líbí, jenže vzhledem k výskytu malých dětí v rodině nebyl v posledních dvou letech na svátečním stole, aby ho náhodou někdo nepolil (či nesnědl). Několik vrstev poměrně silných látek na sobě také způsobuje nestabilitu skleniček na nožce. Napjatě čekám, až se konečně stane nějaká kolize, která ubrus vyřadí z vysoké kategorie obzvlášť svátečních do nižší, a začne se na mámině svátečním stole objevovat častěji...



Zatím mým posledním (a zároveň asi největším) patchworkovým počinem je deka šitá pro jednu zajímavou březnovou akci, kterou spolupořádám a které říkáme Zlatá horečka. Vysvětlovat, co je to za akci, je na samostatný článek. Ve stručnosti lze říct, že je to akce plná zmrzlých rukou, mokrých bot, nugetků falešného zlata a hrstí bankovek horečkové měny. Bankovky pak utrácejí úspěšní zlatokopové i v aukci uměleckých předmětů, věnovaných jinými dobrodruhy. Celá deka je z flanelu, středové čtverce jsou převážně z odložených flanelových košil. Byla o ni docela rvačka... :)