2. 5. 2016
Po delší době se vracím k práci ilustrátorky. Se svou mladší sestrou Irenou Šáchovou, známou logopedkou, připravujeme sadu logopedických výukových materiálů, pro které budu kreslit opravdu hodně obrázků...

7. 1. 2016
Loni na podzim vyšel kalendář o putování za vínem, pro který jsem vybírala významná místa i akce vinařské turistiky. Pro ty, kteří si nestihli beznadějně vyprodaný kalendář na rok 2016 zakoupit, je připraveno aktualizované vydání na rok 2017.

28. 3. 2015
Knížka KAM za pivem je na knižních pultech, podobně jako stolní kalendář pro rok 2015 Strašíme vesele a rádi. Na rok 2016 je už nachystán kalendář o putování za vínem a také se postupně prokousávám horami podkladů k novým Výletům s dětmi, tentokrát na jižní a východní Moravě.

28. 8. 2014
Ač pivo asi od osmi let nepiju, napsala jsem o něm knížku – s kolegou Milanem Belmondem Plchem, který musel degustovat za nás za oba. Na pultech by se nový průvodce po českých, moravských a slezských minipivovarech měl objevit před Vánocemi.

21. 8. 2013
Degustace a courání po vinných sklepech konečně přinesly své ovoce: od poloviny léta je na pultech knížka Kam za vínem na Moravě a v Čechách. A došlo i na další výlety s dětmi: teď s mláďaty můžete cestovat společně s knížkou Výlety s dětmi na hrady a zámky!

14. 9. 2012
23. září 2012 od 19:05 vysílá Český rozhlas České Budějovice mou povídku Teče tudy řeka – před lety jsem s ní vyhrála Zlatého Trapsavce.

14. 9. 2012
Nevěřila jsem, že by seriózní nakladatelský dům Albatros / Computer Press kývnul na knihu, která ma na obálce varování "opovažte si koupit tuto knihu", otisk čertova kopyta, krvavé cákance a podobně, leč všechny mé nápady prošly, redaktorka Míša je došperkovala a grafik se překonal – zkrátka průvodce všemi hnusárnami jménem Kam za příšernými strašidly a jejich ohavnými rejdišti je od září na pultech!

10. 9. 2012
Pozdní letní sklizeň vynesla v Albatrosu / Computer Pressu několik nových cestovatelských titulů, na nichž jsem se podílela jako redaktorka a ilustrátorka: tři díly KAM Technické památky Prahy a středních Čech / Čech / Moravy (autoři Milan Plch a Jan Pohunek) a KAM bez bariér – Plzeňsko (Mirek Valina). Autorům gratuluju!

20. 3. 2012
Nový obsah ve staronovém balení aneb průvodce po Brně se dočkal aktualizace a rozšíření. Pilně do něj zanáším nejenom chyby a šotkovské překlepy, ale hlavně novinky a pozoruhodná místa, která byste neměli minout, například Moravskou vesničku, Muzeum loutek, podzemí či kostnici. Nové vydání najdete v brněnských informačních centrech v květnu 2012.

1. 3. 2012
Po téměř šesti letech (!!!) jsem konečně odevzdala rukopis knížky o odporných obludách a tajuplných místech. Kdo mě bude strašit teď, když jsem se té nejstrašidelnější zakázky konečně zbavila?

27. 12. 2011
Po dvou knížkách o Pištovi je na světě další dílko pro děti: Proč Vikingové nemají rohy. Napsala jsem ji pro nakladatelství B4U Publishing a vydalo ji nakladatelství Mladá fronta. Takové malé potvrzení, že pachatel se vrací na místo činu (…aneb po letech zase šup na začátek své novinářské kariéry do Sedmičky pionýrů :o)

10. 11. 2011
V knížce Drž hubu a pádluj!, jejíž vydání úspěšně završilo první ročník vodácké literární soutěže Kenyho volej, je zařazena i moje povídka Teče tudy řeka. O knížce se dozvíte víc tady a povídku, jejíž název jsem si vypůjčila z filmu Roberta Redforda River Runs Through It, najdete například zde.

1. 11. 2011
Fajn tip pro všechny, kdo chtějí mít zajímavé tipy pro rodinné výlety pěkně na očích celý rok. Kalendáře jsou v prodeji od září a vydalo je nakladatelství PRESCO GROUP. A pozor, příští rok bude pokračování! Více se dočtete tady.

20. 10. 2011
Od roku 2006, kdy vyšla první jihočeská KAMka, je v jižních Čechách leccos jinak – a z toho vychází i nové doplněné vydání. Najdete tu nejenom spousty novinek, které před několika lety neexistovaly, ale také otvírací doby, ceny a aktuální kontakty. Více se dočtete tady.

28. 7. 2011
Tato kniha je mým třetím titulem, vydaným ve spolupráci s agenturou CzechTourism. Najdete v ní ty nejlepší výletní cíle a aktivity v tuzemsku, o jejichž atraktivnosti hlasovali přímo návštěvníci portálu Kudy z nudy. Více se dočtete tady.

17. 7. 2011
Noční můrou autorů všech cestopisů jsou aktualizace starších knih. Zlomyslní provozovatelé nedělají nic jiného, než že mění telefony, e-maily a weby, takže když nová knížka vyjede z tiskárny, zaručeně už je v ní něco špatně. Letní novinkou je proto čtvrté aktualizované vydání publikace KAM v Praze a třetí aktualizované vydání KAM na jižní Moravě.

17. 2. 2011
Pro rok 2011 jsem upsala pracky nikoliv ďáblu, ale portálu Kudy z nudy. První článek si můžete přečíst třeba tady tady.

31. 1. 2011
Zimní spánek se ani letos nekoná, naopak připravuju nové tituly - další knížku pro portál Kudy z nudy a dlouho očekávané Výlety s dětmi v kočárcích (naštěstí píší jiní, já jen dohlížím a varovně štěkám). Další projekty číhají za rohem!

26. 11. 2010
Druhá knížka pro portál Kudy z nudy přináší 215 tipů na rodinné výlety po celé České republice. Přehled všech nejtrendy rodinných turistických atraktivit je k dostání ve všech dobrých knihkupectvích.
Více zde...

10. 11. 2010
Coby autorku Výletů s dětmi po Slovensku a Česku mě knihkupectví Panta Rhei pozvalo na knižní veletrh Biblioteka 2010 v Bratislavě. Beseda se uskutečnila ve čtvrtek 4. 11. 2010 a já tímto děkuji překladatelce Vierce Večeřové, která mou knížku Výlety na Slovensko s dětmi i bez nich přeložila do slovenštiny a já ji za trest vzala na veletrh i na podium s sebou :o)

8. 11. 2010
Pracovně velmi nabitý podzim přinese úrodu v zimě. Těšit se můžete například na novou knížku Rodinné výlety Kudy z nudy, slovenské vydání Výletů s dětmi po Česku a několik aktualizovaných vydání starších publikací včetně katalogu vinařské turistiky Krajem vína.

8. 11. 2010
Rozkvetla nám patchworková zahrádka – přijďte se kochat dekami, přehozy a dalšími výrobky kamarádky Draculei!

5. 8. 2010
Na portálu Proženy.cz vás v srpnu pozvu do bludišť a labyrintů kolem zámku Loučeň, projedeme se Kolínskou řepařskou drážkou, nahlédneme do zákulisí elektrárny Dlouhé Stráně v Jeseníkách a nakonec se kolem Pekla vypravíme do nového železničního muzea v Rokytnici v Orlických horách.

5. 8. 2010
Kam za vlaky a vláčky – tuhle knížku jsem "jenom" ilustrovala, ale musím jí udělat reklamu. Jednak ji napsal kamarád a hlavně protřelý železničářský fanda Milan Plch, za druhé se mu moc povedla a do třetice většina míst, o kterých se v ní píše, fakt stojí za vidění. Pokud znáte další kousky z edice KAM, milujete mašinky anebo máte mezi přáteli a blízkými nějakého železničního nadšence, neváhejte – je to skvělý tip na dárek!

4. 8. 2010
Knížky Výlety s dětmi i Kudy z nudy koupíte od konce června i v trafikách, a to v brožované vazbě za zvýhodněnou cenu 149 Kč!

V pokrčování tipů na rodinné výlety vás pozvu do pevnosti Josefov a jednoho báječného železničního muzea v Jaroměři, do znojemského podzemí, v pohádkovém Jičíně budeme pátrat po stopách loupežníka Rumcajse, navštívíme tajuplné lomy na Americe a přírodní rezervaci Kladská u Mariánských Lázní, a nakonec se vydáme za valašskými strašidly do Valašského Meziříčí. První výlet najdete tady.

Pokud chystáte dovolenou / výlet / úprk / vpád a podobně na Slovensko, bude se vám hodit knížka, která vyšla v nakladatelství Computer Press v edici KAM. Jako obvykle v ní kromě osvědčených turistických cílů najdete řadu míst, o kterých se zas tak moc neví a přitom by byla škoda je nevidět. A co víc, publikace vychází v české i slovenské jazykové verzi!
Více zde...

Seriál tipů na rodinné výlety pokračuje v zábavním parku v Nepomuku a u originální sochy kamenné báby, cestováním s kocourkem Mikešem po Ladově kraji, pozvu vás do pravěké krajiny v přírodní rezervaci Soos (dojde i na dinosaury!) a nakonec vám poradím co dělat, pokud se vypravíte do Národního technického muzea v Praze a kvůli dlouhodobé rekonstrukci zůstanete stát před zavřenými dveřmi. První výlet z červnové série najdete tady.

V dalších dílech seriálu rodinných výletů vás pozvu do dvou báječných muzeí v Benátkách nad Jizerou, podíváme se za strašidly na hrad Rabí, za poustevníkem a skalními vyhlídkami na hrad Sloup a nakonec se budeme společně bát ve strašidelném zámku Draxmoor v Dolní Rožínce. První z výletů najdete tady.

Od MF DNES jsem dostala milý velikonoční dárek – 6. dubna mě zvěčnili ve sloupku na šesté stránce časopisu Ona Dnes. Moje knížky prý usnadňuji práci rodičům věčně nespokojených dětí a jsou jim skvělou inspirací při cestování.

Koncem března vyšla nová knížka, plná skvělých (a občas i snadno proveditelných) receptů na rozmanité české národní a regionální pochoutky (pro vaše uklidnění: ty jsem nespáchala), úžasných fotografií (ani ty ne, bohužel) a taky drbů, zajímavostí a pikanterií o starých kuchařských knihách, zajímavých místech, kulinářských pokusech a dalších špecích (ano, za ty můžu já). Kdyby ji vytiskli na jedlý papír, byla by to zkrátka knížka k sežrání.
Více zde...

Na webu Proženy.cz dál pokračuje můj seriál tipů na výlety s dětmi. V dubnu se podíváme k Čertovým hlavám na Mělnicku, prozkoumáme Vlčí jámy u Horní Blatné, Ježíškovu cestu u Božího Daru a vypravíme se do skanzenu na Veselý Kopec. Hned první výlet z dubnové série vás zavede na opravdu úžasné místo, plné skřítků, čertů a čarodějnic, na Staré Hrady u Libáně – stačí kliknout sem.

Člověk má prý zkusit všechno, a tak jsem si pro letošní turistickou sezonu střihla seriál rodinných výletních tipů na jednom z hojně navštěvovaných webových portálů. V březnu vás pozvu do Štramberka a Kopřivnice, do plzeňské Techmanie, na jindřichohradecké úzkokolejky a mezi tajuplné věže Adršpašského skalního města.
Nahlédněte zde...

Knížka, která vyšla v tradičním obalu edice KAM v nakladatelství Computer Press, je výsledkem dlouhodobé autorské spolupráce s agenturou CzechTourism a portálem Kudy z nudy.
Více zde...

V srpnu 2009 vydal Magistrát města Brna nového průvodce. Do textů jsem zahrnula všechno, co o tomhle „svém“ (po rodné Praze druhém „svém“) městě vím – historii, drby, pověsti, pikanterie, osobnosti, možnosti trávení volného času a spousty dalších zajímavostí.
Více zde...

Kdysi, v době studií na gymnáziu, jsem řešila, jestli bych se měla životem protloukat jako výtvarnice (a tu a tam si něco napsat do šuplíku) anebo se zakousnout do novinařiny a tu a tam si něco bokem nakreslit. Druhá varianta mi připadala praktičtější, navíc už v té době jsem celkem úspěšně dokázala časopisům prodávat ilustrace k vlastním článkům. Bylo rozhodnuto; od té doby jsem kromě článků ilustrovala řadu knížek cizích i vlastních, pohlednice, reklamní prospekty, omalovánky, billboardy na výstavní stánky, panely pro naučné stezky, kalendáře, pexesa, obrázky do dětských pokojů a „méně vhodné“ výhružné obrázky pro kamarády… zkrátka si myslím, že to nebylo špatné rozhodnutí, i když mi někdy to čmárání zlehka přerůstá přes hlavu a nemám kvůli němu čas na psaní.

Kocour Pišta

Ilustrace pro pořady Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně

Ilustrace pro ediční řadu průvodců KAM v České republice

Ostatní ilustrace

Rycka, Micka, Fricka a Špricka

Fakultu žurnalistiky UK jsme si jak já, tak spousty mých spolužáků vybrali mimo jiné proto, že tam neexistovaly obory typu matematika – fyzika – deskriptivní geometrie a jiné. Proto jsme zařazení předmětu „logika“ hned v zimním semestru prvního ročníku považovali za hanebný podraz a mrzký čin, za něž jsme se právem hodlali mstít.
Logiku vyučoval starý distinguovaný pan profesor z matematicko-fyzikální fakulty, jemuž přisluhoval nedomrlý fámulus. Hned od prvních hodin bylo zřejmé, že budou potíže. Zatímco mladší z této dvojice byl bojovného ducha a každou skopičinu nám rázně vytmavil, starší životem otřískaný „pamprésor“ záhy kapituloval – pravděpodobně jako již mnohokrát předtím – a spíše se s námi pokoušel najít jakoukoliv společnou řeč.
Bylo to obtížné; posluchárnu vskutku obsadila tlupa tupých zabedněnců, která při zaslechnutí slova „logika“ vypínala všechny mozkové buňky a odmítala reagovat na cokoliv. Přesto se panu profesorovi podařilo nemožné: po několika hodinách dokázal většinu posluchačstva vtáhnout do děje, a ačkoli jejich odpor k matematice rozhodně nepřekonal, vůči logice se většina lidí začala stavět smířlivě a blahosklonně. Bylo to cenné vítězství, ovšem pro mě a hrstku ztracenců to naopak byla katastrofální prohra. Když budu mluvit sama za sebe, i přes usilovnou snahu jsem zjistila, že já a logika nemáme vůbec nic společného; začala jsem v tom beznadějně plavat a tušila temné konce, které se měly dostavit spolu se zkouškovým obdobím. Drobnou útěchou mi snad mohla být jen skutečnost, že podobně se v tom potácelo přibližně dalších deset šílenců. Jen okrajově zmíním kolegu Zárubu (ano, ten televizní sporťák), který se jednoho dne popuzeně vztyčil a žoviálním tónem prohodil, že takové termíny jako derivace, integrace a meliorace by tedy ON v této třídě ROZHODNĚ nepoužíval.
Vynikajícím ilustrativním příkladem naší tuposti se pak staly zejména slovní úlohy, které svým barvitým zadáním poskytly našemu stádu kverulantů netušený prostor pro spousty zbytečných dotazů, odboček, kliček, odvedení od problému a podobně. Naše vychytralé kličkování typu „…vlak jedna vyjíždějící z města á je blbost, protože město Á v Československu neexistuje, a navíc v jízdním řádu jsem si zjistil, že vlak číslo jedna taky neexistuje…“ záhy na naši stranu zlákalo i do té doby poslušné a spolupracující studenty. V hodinách logiky začínala propukat vítaná a osvěžující anarchie.
Pan profesor pohotově zareagoval a z města A se tak postupně stávala Aš, Abertamy, Albrechtice, Atlanta, Abillena a jiné, město B pak bývalo Brno, Beroun, Bratislava či Banská Bystrica. Hrabání se v jízdním řádu bylo jednou provždy zatrženo tím, že se z vlaků stala auta, která žádná čísla nemají, důležité však byly značky a hlavně jejich barva. Ze zadání primitivních výroků „z města A do města B ve vzdálenosti 60 km vyjelo v jednu hodinu auto 1“ se tak v případě obzvlášť lstivých jedinců stala kovbojka typu „Dobře, takže máme příklad: z Abertam do Bratislavy vyjel v jednu hodinu žlutej žigulík… To přece není šedesát kiláků!!! Má dost benzínu?… na co jezdí žigulík?“ …a následovala vydařená půlhodinová hádka, co žigulík žere a kde a kdy bude muset tankovat.
Pan profesor se – kupodivu – nejenže nezbláznil, ale zaútočil našimi vlastními zbraněmi. Záhy začal zadávat příklady s přesným označením měst a aut, lidé vždy měli vlastní jména a nějaké povolání, a pokud se nějaký rejpal ozval s jakoukoliv všetečnou otázkou, byla zodpovězena dřív, než se posluchárna stihla rozdělit do několika diskusních skupin a hodinu se dohadovat. Až se jednoho dne zapomněl…
„Máme objekt A, objekt B, objekt C a objekt D,“ zahájil pan profesor.
„Jakej objekt?“ ozval se kdosi z posluchárny.
„Prostě objekt,“ trval na svém pan profesor. „Cokoliv si představíte.“
„Třeba kočky?“ nadhodil kdosi, tuším, že já.
„Třeba kočky,“ souhlasil pan profesor. „Dobře, tedy máme kočku A, kočku B, kočku C a kočku D.“
„Kočka se nemůže jmenovat A,“ řekl někdo nespokojeně. „To jméno se pro kočku nehodí.“
„Proč ne?“ ozval se jiný.
„Ty vole, tys někdy viděl kočku, co se jmenuje takhle blbě?“
„Já viděl koček!“ zareagoval jakýsi bystrý student.
„A to já znal jednu kočku a ta se jmenovala…“
Pan profesor se zamračil a utnul rozjíždějící se diskusi rázným sdělením: „Máme tedy kočky jedna až čtyři…“
„Teda, pane profesore, promiňte, ale to je ještě blbší, říkat kočce číslem!“
Profesor nás už viditelně měl plné zuby, nicméně se ovládl: „Dobře, tak jak si ty kočky pojmenujeme?“
TICHO.
„Tak třeba Micka?“ nadhodil někdo nesměle.
„No, vidím, že se odpovědi nedočkám,“ zavrčel pan profesor a popadl do ruky křídu, „takže si je pojmenuju sám. Máme čtyři kočky a ty se jmenují Rycka, Micka, Fricka a Špricka. Kočka Rycka…“ rozmáchl se po tabuli a nakreslil první kočku…
Nikdo z nás nenašel odvahu pídit se po tom, proč se jmenovaly zrovna takhle. Ale už jim to zůstalo a od té doby průběžně provázely naše hodiny logiky až k blaženému zkouškovému období, kdy se spolu s panem profesorem, jeho poskokem a hodinami logiky propadly do věčného zapomnění.
Čest jejich památce!